Některé věci vzniknou plánovaně. Jiné se prostě postupně poskládají z lidí, setkání, přátelství a několika zdánlivě nesouvisejících nápadů.

A přesně tak nějak vzniklo Mezi svými.

Na začátku byli lidé

Úplně na začátku nebyl žádný projekt, web ani plán. Byli tu lidé, kteří se znali především prostřednictvím vysílání Svobodného vysílače.

Poslouchali jsme stejné pořady, znali stejné moderátory a hosty, psali si, telefonovali do vysílání a postupně jsme zjišťovali, že nám nestačí zůstávat jen u rádia a internetu.

Chtěli jsme se také potkat doopravdy.

A tak začala vznikat setkání posluchačů, moderátorů a jejich hostů. Nešlo přitom jen o samotný program. Lidé přijeli, poseděli spolu, povídali si, smáli se, poznávali se a po nějakém čase už nebyli jen posluchači a moderátoři.

Byli to prostě známí a kamarádi.

Za prvních deset let se takových větších setkání uskutečnilo více než dvacet, od Prahy přes různé kouty Čech a Moravy až po další místa. A vedle nich vznikala i menší, místní setkávání.

A někde právě tady začíná příběh Mezi svými.

Proč „Mezi svými“?

Protože jsme postupně zjistili, že nám je spolu dobře.

Ne proto, že bychom všichni měli stejné názory nebo stejné zájmy. Ale proto, že jsme si v mnoha důležitých věcech rozuměli, dokázali spolu mluvit a především jsme spolu chtěli trávit čas.

„Mezi svými“ tak pro nás nikdy nebylo označení nějaké uzavřené skupiny.

Je to spíš pocit.

Pocit, že přijdete někam mezi lidi a nemusíte si na nic hrát.

Pak přišel Palouček

Časem vznikla myšlenka, že by bylo hezké mít nějaké vlastní místo, kam bychom se mohli vracet.

Ne hotel, ne restauraci, ne jednorázově pronajatý sál.

Místo v přírodě.

K rozhodnutí, že právě na místě dnešního Paloučku bychom chtěli tuto myšlenku uskutečnit, došlo v červnu 2021 při jednom ze setkání. Tehdy jsme ještě kempovali na vypůjčené horní louce a vůbec jsme netušili, jakou podobu bude mít celé místo za několik dalších let.

Líbilo se nám tam. A líbilo se tam i vám.

A tak za vznik Paloučku můžete svým způsobem vlastně i vy. 😊

Z původního nápadu postupně vzniklo místo, kde se lidé mohou potkávat, posedět u ohně, něco společně vytvořit, pracovat, odpočívat nebo prostě jen být spolu. O samotném vzniku Paloučku jsme ostatně napsali samostatný příběh, protože ten si zaslouží vlastní kapitolu.

A potom jsme zjistili, že spolu chceme také cestovat

Mezitím se z některých lidí kolem nás vytvořila další, trochu jiná parta.

Parta lidí, kteří zjistili, že jim nestačí potkávat se jen na srazech nebo na Paloučku.

Že by spolu mohli vyrazit také někam dál.

A tak se postupně začaly rodit společné cesty. První větší dobrodružství vedlo až na Mauricius a od roku 2023 se společné cesty staly další součástí toho, co spolu podnikáme.

A právě tady někde začíná příběh Cesty slunečního paprsku.

Není to jeden projekt. Je to jedna cesta.

Když se dnes podíváte na Mezi svými, Palouček a Cestu slunečního paprsku, možná to na první pohled vypadají jako tři různé věci.

Svým způsobem také jsou.

Palouček je konkrétní místo. Místo pro setkávání, odpočinek, práci, povídání a společné chvíle.

Cesta slunečního paprsku je cesta za zážitky, poznáním a společným cestováním.

A Mezi svými je to, co je všechny propojuje.

Především lidé.

Protože nebýt lidí, kteří se před lety začali potkávat na srazech, nebyl by Palouček takový, jaký je. A nebyla by ani Cesta slunečního paprsku.

Nebylo by vlastně ani co organizovat.

A kde jsem v tom já?

Tak trochu uprostřed toho všeho. 😊

Nejsem majitelkou žádné komunity ani člověkem, který by rozhodoval, kdo mezi „své“ patří.

Jen mě odjakživa baví dávat lidi dohromady, vymýšlet příležitosti, kdy se mohou potkat, a postarat se o to, aby všechno nějak fungovalo.

Někdy je to víkend na Paloučku.

Někdy společný výlet.

Někdy cesta přes půl světa.

A někdy jen obyčejné posezení s lidmi, se kterými si máme co říct.

Možná právě proto vzniklo Mezi svými.

Ne jako projekt, který měl od začátku nějaký přesně stanovený cíl.

Ale jako společenství lidí, kteří se postupně našli.

A protože jsme zjistili, že je nám spolu dobře, pokračujeme.

Potkáváme se.

Tvoříme.

Cestujeme.

A občas prostě jen tak jsme – mezi svými.